Krejča Otomar
Krejča Otomar, 23. 11. 1921 Skrýšov, okr. Pelhřimov - 6. 11. 2009 Praha, č. režisér a herec; manžel herečky M. Tomášové. Po maturitě (1939) působil 1940-41 u div. společnosti R. Nádhery, 1941-42 v Jihlavě, 1942-43 v Kladně, 1943-44 v Nezávislém divadle v Praze, 1945-46 se stal členem D 46, 1946-51 Městských divadel pražských; 1951-56 herec, 1956-61 šéf činohry, 1961-65 herec a režisér ND. 1965 zal. v Praze Divadlo Za branou, 1972 zakázáno. 1973-76 režisér Divadla S. K. Neumanna. Od 1976 působil v zahr. divadlech (Kuba, Belgie, Rakousko, SRN, Švédsko, Francie), se kterými spolupracoval již před odchodem z Československa. 1989 v Praze znovu založil Divadlo Za branou II. Rozpor mezi jeho robustní postavou i fyziognomií a měkkou dikcí ozvláštňoval jeho herecký projev. Herecké postupy se staly východiskem jeho pozdější režijní práce, jež představovala souvislou, navzájem propojenou řadu představení; analýza textu a jeho tvarová přestavba a přímočará, někdy záměrně naléhavá snaha přenést etické jádro hry do řad diváků se staly novými impulsy jeho režií. Užíval i neobvyklé režijní postupy (disonantní vedení hlasů, intonací, pohybů, významově narušující obvyklé chápání známých, např. tylovských postav). Ústředním tématem bylo hledání nejrůznějších podob současného maloměšťáctví, zároveň zapojoval do svých inscenací kladné momenty čestného lidství a téma mládí. Užíval film. projekci, později pohyblivé stavební dílce, které se se staly významově tvárným prvkem inscenace. Z rolí: Cyrano z Bergeraku[/] (E. Rostand, 1946), Othello, 1951, Antonio v Kupci benátském, 1954, Malvolio ve hře Cokoli chcete, 1963 (W. Shakespeare), Mlynář (A. Jirásek, Lucerna, 1952), Sincov (M. Gorkij, Nepřátelé, 1952), Don Juan (Molière, 1957). Z režií: Srpnová neděle (F. Hrubín, 1958), Racek, 1960, Tři sestry, 1966 (A. P. Čechov - též několikrát v zahraničí), Drahomíra a její synové (J. K. Tyl, 1960), Křišťálová noc (F. Hrubín, 1961), Kočka na kolejích (J. Topol, 1965), v zahraničí režíroval mj. Goethova Fausta (1976), Shakespearova Hamleta (1977), Beckettovo Čekání na Godota (1978), Strindbergovu Slečnu Julii (1986).
