Goethe
Goethe Johann Wolfgang von, 28. 8. 1749 Freie Reichsstadt Frankfurt (od 1806 Frankfurt am Maim) - 22. 3. 1832 Weimar, něm. básník, spisovatel a učenec; vůdčí osobnost něm. klasiky. Od 1775 žil ve Výmaru, působil ve službách sasko-výmarského vévody Karla Augusta. V liter. pěstoval všechny žánry, věnoval se malířství, teorii umění a přír. vědám. Do liter. vstoupil anakreontskými básněmi (Neue Lieder - Nové písně). Přátelství s J. G. Herderem ho přivedlo k ideologii hnutí Sturm und Drang a G. ji um. ztvárnil v raných dramatech (Götz z Berlichingen, Egmont, Clavigo, Urfaust), básních (Prométheus) a románu Utrpení mladého Werthera, který vyvolal mimořádný ohlas. Po příchodu do Výmaru zastával G. státní a hosp.-organizační funkce, věnoval se přír. vědám. Dlouhotrvající tvůrčí krizi překonal během pobytu v Itálii (1786-88), kdy se seznámil s ant. a renes. kulturou a přiklonil se k ideálům harmonie a humanismu (dramata Ifigenie na Tauridě, Torquato Tasso, básně Římské elegie). Ohlasy fr. rev. zpracoval v parafrázi humoristickosat. eposu Reinecke Fuchs (Lišák Ferina). Nejplodnějším údobím lit. činnosti jsou léta přátelství s F. Schillerem 1794-1805 (balady Král duchů, Čarodějův učeň, idyla Heřman a Dorotea, romány Víléma Meistera léta učednická, Viléma Meistera léta putovní, Spřízněni volbou); tvorba obou spisovatelů z této doby je ozn. jako výmarský klasicismus. V závěru života Goethovo dílo vrcholí v poezii (Západovýchodní díván, Elegie z Mariánských Lázní) a zejm. v bás. dramatu Faust, na němž pracoval téměř 60 let; v postavě Fausta obšírně postihl smysl lidského života v neustálém hledání pravdy a vyzdvihl poznávací a tvůrčí síly člověka, zpracoval tu rovněž mnoho věd., filoz., polit. a mravních poznatků své doby. V oblasti přír. věd. jsou hist. cenné jeho studie o morfologii rostlin a živočichů a polemika s Newtonovou optikou (Farbenlehre Nauka o barvách). Goethovy filoz.přír. názory vycházely z opozice vůči osvícenskému mechanicismu a nesou výrazné rysy panteismu a mater.: přír.. totalita je jednotná a věčná a zahrnuje jak přírodu, tak ducha, což jsou dvě stránky téhož univerza. - G. mnohokrát pobýval v Čechách, zejm. v západoč. lázních, stýkal se s českými vědci (J. Dobrovský, J. E. Purkyně). Jeho bás. a dram. dílo (Faust) inspirovalo mnohé umělce (L. van Beethoven, J. Brahms, P. I. Čajkovskij, H. Berlioz, Ch. Gounod; E. Delacroix).
