Tyl Josef
Tyl Josef Kajetán, 4. 2. 1808 Kutná Hora - 11. 7. 1856 Plzeň, č. prozaik, dramatik a novinář; organizátor č. spol. a div. života. Byl hercem něm. kočujících společností, od 1831 úředníkem u vojska. Lit. práce (povídky, kritiky, básně, překlady) publikoval zvl. v Květech a Pražském poslu. Nejvýzn. je Tylův přínos č. divadlu, které postavil na profesionální základy. Své div. zásady uplatňoval na ochotnické scéně v Kajetánském div. a zvl. ve Stavovském divadle, kde byl 1846-51 dramaturgem. Po zákazu č. her na této scéně působil u venkovských společností. - Tylova lit. tvorba vyrůstala z ideálu jednotného národa budovaného na zájmech stř. vrstev soudobé spol., do jejichž služeb umění plně postavil. Výrazný demokratismus uplatnil T. nejen v prózách ze současnosti (Kusy mého srdce) a z historie (Rozina Ruthardova), ale zvl. v dramatech, která tvoří hl. část jeho díla. Dobový sentimentalismus, příznačný i pro prózu (Poslední Čech), poznamenal i jeho jinak real. obrazy a frašky z lid. prostředí (Fidlovačka aneb Žádný hněv a zádná rvačka, Pražská děvečka a venkovský tovaryš aneb Paličova dcera, Paní Marjánka, matka pluku aneb Ženské srdce) i báchorkové hry o věrnosti domovu a jeho mravním hodnotám (Strakonický dudák aneb Hody divých žen, Jiříkovo vidění, Tvrdohlavá zena a zamilovaný školní mládenec, Čert na zemi, Lesní panna aneb Cesta do Ameriky). Sentimentalismus překonal v hist. dramatech, jež psal v ovzduší rev. roku 1848 a jež tvoří um. i ideový vrchol jeho tvorby (Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři, Jan Hus, Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové, Žižka z Trocnova a bitva u Sudoměře, Měšťané a študenti čili Dobývání Prahy od Švédů, Staré Město a Malá Strana). Z Tylových dram. předloh byly zfilmovány: Fidlovačka, Paličova dcera, Strakonický dudák, Děvče z předměstí, Pražský flamendr. Autor textu písně Kde domov můj, která zazněla ve Fidlovačce a později se stala součástí čs. státní hymny a od 1993 hymnou České republiky (autor hudby František Škroup). V.t. Škroup František.
