Francie stát
Francie, Francouzská republika, fr. France, La République Française stát v záp. Evropě mezi Rýnem a průlivem La Manche, Atlantským oceánem, Pyrenejemi a Středozemním mořem; 547 026 km2, 59,3 mil. obyv. (2002) srov. (54,22 mil. obyv. 1982), 85% Francouzů, dále menšin ze sousedních zemí a obyv. z býv. fr. afr. a as. území; většina věřících vyznává římkat. náb.; úřední jaz. francouzština, hl. m. Paříž.-Vedle vlastní F. (včetně Korsiky) jsou součástí tzv. zámořské dpt. a zámořská území. Rozvodí mezi Atlantským oceánem a Středozemním mořem (zhruba Vogézy, Langres, Côte-d'Or, Cevenny, Montagne Noire) rozděluje území F. na dva odlišné celky. Na Z od rozvodí jsou to oblasti starého hercynského vrásnění, charakterizované Ardenami, Vogézami, Fr. středohořím, armorickým masívem a staršími pánvemi Pařížskou a Akvitánskou. Na V od rozvodí jsou mladá pohoří Alp, Pyrenejí a Jury, rozčleněná četnými zlomy. Na okraji těchto pohoří jsou pokleslé kotliny. V Alpách je nejvyšší hora F. pohraniční Mont Blanc, 4 810 m n.m. K povodí Atlantského oceánu náleží Somme, Seina, Loira s přítoky, Garonna, Charente, Adour; ke Středozemnímu moři patří Aude, Rhôna s přítoky, Durance. Splavné ř. spojuje síť průplavů. Jezera ledovcového původu v Alpách a Pyrenejích. - Podnebí na Z vlhké oceánské (hl. na Bretaňském poloostrově, průměrná lednová teplota v Brestu 7 °C, srpnová 16 °C); k V přibývá kontinentality (průměrná lednová teplota ve Strasburku 1 °C, červencová 20 °C); u Středozemního moře je podnebí subtrop. s velkým počtem slunečných hodin, se zimním a jarním větrem - mistralem. Srážky jsou na Z s maximem na podzim a v zimě, na V s maximem v létě a na podzim. V h. oblastech srážek roč. až 2 500 mm. Nad 3 000-3 600 m n.m. trvalá sněhová pokrývka. - Rostlinstvo ovlivněno nadmořskou výškou, v některých oblastech silně pozměněno činností člověka. Na SZ Francie jsou travnaté porosty (vřes, kručinka, hlodáš), na S lesy bukové, dubové a jehličnaté, hl. na návětrných svazích. Na J rostlinstvo středomořské (garrigue, macchie); v již. Alpách hranice lesa okolo 2 400 m n.m., výše pásmo subalpínské a alpínské. Z živočišstva je pro Alpy typický kamzík, kozorožec, svišť, tetřev, orel skalní, pro Pyreneje medvěd, vlk, dále volavky, plameňáci a množství stěhovavého ptactva v deltě Rhôny. - Ochrana přírody: Přes 50 přír. rezervací kolem 500 km2. Nejznámější je národní a biosférická rezervace Camargue. Největší a nejmenší jsou parky mořské: Beaullieu-sur-Mer, 38 250 km2; Port-Cros, 24,94 km2. Ostatní jsou parky horské. V Alpách jsou to nár. parky Ecrins, 918 km2; Mercantour, 685 km2; Vanoise, 528 km2; Cevenny, 848 km2, a národní park Východní Pyreneje, 477,07 km2. Buduje se síť velkoplošných oblastních přír. parků. - Značné nerostné bohatství; ložiska rud železa (Lorraine), rud barevných kovů (Fr. středohoří), uranu, chromu, kamenného uhlí (na S), bauxitu, ropy, zemního plynu, solí. - Francie rozvinutá průmyslová země s intenzívním zemědělstvím. Měna: 1 Euro = 100 centů (do 2002 1 fr. frank = 100 centimů). Státní zřízení: republika v čele s prezidentem, voleným na funkční období 7 let absolutní většinou hlasů. Zákonodárným orgánem je dvoukomorový parlament, složený z Nár. shromáždění a Senátu.
