Rakousko země
Rakousko, Rakouská republika, něm. Republik Österreich - stát ve stř. Evropě; 83 849 km2, 8,05 mil. obyv. (2002) srovnej 7,55 mil. obyv. (1983), Rakušanů, menšin Slovinců, Čechů, Slováků, Maďarů; věřící vyznávají většinou římkat. náb.; úřední jaz. němčina, hl. m. Vídeň. - Okolo tří čtvrtin území zaujímají Alpy - Sev. Alpy vápencové, zaledněné Centrální Alpy krystalické (s nejvyšším bodem Grossglockner, 3 797 m n.m.) a na J sv. část Již. Alp vápencových. Na S zasahuje již. okraj hercynského Českého masívu - Rakouská žulová plošina. K alpskému a karpatskému předhoří patří Vídeňská pánev, Mor. pole, Burgenland. V nížinných částech státu a v h. pánvích a údolích je soustředěna největší část obyv. Většina ř. vodných, energeticky bohatých patří k povodí Dunaje (Lech, Inn se Salzachem, Travna, Enže, Ybbs, Litava), z již. svahů Alp odvádí vody Dráva s přítokem Mura, k pomoří Severního moře patří záp. Rakousko svým krátkým hraničním úsekem Rýna. Množství jezer tektonického a ledovcového pův. (Atterské, Travenské, sev. část Neziderského jezera na maď. hranicích a vých. břeh Bodamského jezera). Podnebí mírné kontinentální v nížinách a pahorkatinách, k V přibývá teplotních kontrastů a ubývá srážek (Vídeň má průměrnou roč. teplotu 9,l °C, Salcburk 8,2 °C, srážek má Vídeň 647 mm, Salcburk l 351 mm roč.). Velehorské oblasti mají drsné h. podnebí (vrcholové části mají průměrné roč. teploty pod 0 °C), silně ovlivněné reliéfem a expozicí svahů. Časté jsou teplotní inverze a padavé větry (föhny). Rostlinstvo panonské a alpínské květeny (smrk, jedle, modřín, borovice, limba, pěnišníky, dub, buk, habr), z živočišstva srnec, jelen, hnědý medvěd, kamzík, svišť, tetřev hlušec, bělokur horský. - Ochrana přírody: přír. rezervace zaujímají asi 2 550 km2, tj. 3 % území státu. Největší je Karwendel, 702 km2, vyhlášena 1933, v Tyrolských Alpách. Nejvýzn. je Neusiedlersee-Seewinkel, 400 km2, na Neziderském jezeře, 250 km2; 1977 vyhlášena biosférickou rezervací. Rezervace Marchauen-Marchegg, l l,5 km2, vyhlášena 1970, zasahuje až k čs. hranici. Chráněná krajinná území a přír. parky zaujímají plochu l 1 155 km2, tj. 13 % území státu. - Ložiska kamenného a hnědého uhlí, rud železa, mědi, olova, zinku, antimonu, wolframu, dále magnezitu (přední svět. produkce), ropy, zemního plynu, kamenné soli, grafitu. R. je vyspělý prům. stát s rozsáhlou oblastí služeb. Významnou úlohu v hosp. hraje státní kapitál hl. v těžkém prům. Prům. vytváří asi 39,6 % hrubého nár. produktu, zeměd. a lesní hosp. asi 5 % (1983). Vyspělý je prům. energetiky (42,4 mld. kWh, 1984, z toho 69,6 % produkují elektrárny vodní, 30,4 % tepelné), těžební (rudy železa, zemní plyn, ropa a hl. magnezit), hut. (železo, neželezné kovy, hliník), stroj. (dop. strojírenství - žel. vagóny, lanovky, zeměd. stroje, stav., důlní, pap., chem. investiční celky), automobilový (nákladní a účelová vozidla), el.tech. a elektroniky, dále chem., petrochem., prům. hnojiv, farm., text. (bavlna, vlna), oděvní, kožedělný, obuvnický, dřevozpracující, sklářský a keramiky, pap. a celulózy a všestranný potravinářský. V zeměd. je zaměstnáno asi 9 % ekon. činného obyvatelstva, převažující je živoč. výroba; chov skotu 2,63 mil. kusů, prasat 3,88 mil. kusů, ovcí 215 800 kusů, drůbeže 15,22 mil. kusů (1983). Pro zeměd. R. je charakteristický malý podíl orné půdy, lesy zabírají asi 39 % rozlohy státu; pěstuje se pšenice, ječmen, žito, brambory, řepa cukrová (2,56 mil. t, 1984), pícniny, vinná réva, ovoce, zelenina. Těžba dřeva. Ekon. význ. je cestovní ruch (turistika, lázeňství, zimní sporty, alpinismus); 14,2 mil. zahr. návštěvníků (1982). - Dop. hl. železniční (5 756 km, z toho 3 105 elektrifikovaných tratí, 1984) a silniční (37 000 km).
