napoleonské války popis

napoleonské války, války mezi Francií a dalšími evr. státy v období Napoleonova konzulátu a císařství. Byly důsledkem expanzívní politiky Francie. a její rivality s hosp. silnější Británií; n. v. byly rovněž podněcovány antagonismem mezi Francií a evr. feud. mocnostmi (Rakousko, Prusko, Rusko) a militaristickou politikou Napoleona I., který si pomocí velké armády udržoval diktátorskou moc ve Francii. V počátečním období n. v. se ještě projevovaly fr. burž. rev. (otřesení feud. systému v Evropě, sekularizace círk. majetku (v.t. katolická církev), rozvoj prům. výr., zavádění zákoníku Code civil v řadě zemí); po velkých voj. úspěších napoleonských vojsk však zcela převládla dobyvačná orientace Francie a její snaha podřídit si celou Evropu. Napoleon I. ani po rozbití 2., 3. a 4. protifr. koalice nedosáhl svého hl. cíle - porazit a ekon. oslabit Velkou Británii. Války a politika anexí naopak vyvolaly široké nár. osvob. hnutí, které napoleonskou Francii oslabilo (Pyrenejský poloostrov od 1808) a přispělo k porážce napoleonských vojsk (Rusko 1812, boje ve Španělsku a v Německu). Porážka napoleonské Francie vedla ve větší části Evropy k dočasné obnově reakčních feud. režimů a k nastolení systému Svaté aliance. V.t. Napoleonské války přehled.