Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, slov. Rakúsko-Uhorsko a ang. Austro-Hungarian - státní útvar 1867 až 1918, vytvořený po prohrané rak.-pruské válce 1866 přeměnou rak. císařství v reálnou unii dvou státních celků (dualismus): Předlitavska (Rakouska - oficiální název Království - v.t. Rakousko země a země na říšské radě zastoupené) a Zalitavska (Uherska, uh. království), spojených osobou panovníka z dědičné habsbursko-lotrinské dyn., společným min. zahr., války, říšských financí a společným nejvyšším účetním dvorem. Každý z obou celků měl svůj parlament (říšská rada v Předlitavsku, uh. sněm v Zalitavsku) a vládu; společné záležitosti soustátí projednávaly tzv. delegace, tvořené delegovanými poslanci rak. říšské rady a uh. sněmu. V obou částech rak.-uh. monarchie zůstaly přitom zachovány dosavadní hist. státopráv. jednotky - korunní země s vlastními sněmy (č., mor., charv. - slavonský a jiné zemské sněmy). Společné úřady nesly označení c. a k. (císařský a královský), předlitavské c. k. (císařský královský), zalitavské k. (královský). Cílem dualismu bylo předejít rozpadu habsburské říše spojením zájmů rak. a maď. vládnoucích tříd; R.-U. se tak stalo nástrojem jejich nadvlády nad ostatními národy monarchie. Nedokázalo se zbavit řady feud. přežitků, nebylo schopno vyřešit národnostní problémy a urychlit prům. rozvoj. Jako slabší imper. stát se dostalo do vleku vilémovského Německa, s nímž se podílelo na přípravě l.svět. války; ta vedla k rozpadu R.-U. 1918. Na části jeho území vznikly nástupnické státy: Rakousko, ČSR a Maďarsko; ostatní území připadlo Jugoslávii, Polsku, Rumunsku a Itálii.
