Svatá aliance
Svatá aliance, spolek panovníků vytvořený k obraně polit. uspořádání Evropy po vídeňském kongresu. Hl. cílem S. a. bylo udržet kontrarev. řád a feud. princip panovnické legitimity proti dalším rev. Zákl. dokumentem byl pařížský Akt Svaté aliance, podepsaný 26. 9. 181 5 rus. carem Alexandrem I., rak. císařem Františkem II. (I.) a pruským králem Fridrichem Vilémem III. Signatáři S. a. vystupovali proti rev. dem. a nár. osvob. hnutím v Evropě 20. a 30.let 19.st. formou dipl. a voj. intervencí. Přestože S. a. zahrnovala vedoucí mocnosti bývalé protinapoleonské koalice (Čtyřspolek: Rusko, Rakousko, Prusko, Velká Británie; od 1818 spolu s Francií pentarchie), k nimž přistoupily ostatní evropské státy (s výjimkou skandinávských zemí, papežského státu a Turecka), brzy se v ní objevila řada mocenských antagonismů, které poznamenaly jednání kongresů S. a. (1818 Cáchy, 1820 Opava, 1821 Lublaň, 1822 Verona). Přibližně od 1822 se začala S. a. rozpadat na liberální blok konstitučních monarchií a konzervativní blok absolutistických monarchií. Tím byla znemožněna účinná obrana S. a. vůči sílícímu dem. hnutí. Rev. 1848 vedla k jejímu zániku.
