Prusko
Prusko, býv. něm. stát; vznikl 1618 připojením Prus Knížecích k zemím braniborských Hohenzollernů, od 1701 království; 1871-1918 byl král P. zároveň něm. císařem. - P. se od počátku vyvíjelo jako centralizovaný a militaristický stát; ekon., vojenské, správní a školské reformy Fridricha Viléma, Fridricha Viléma I. a Fridricha II. Velikého učinily z P. evr. mocnost, jejíž státní zřízení bylo dále napodobováno (hl. Rakouskem a Ruskem). Agresivita P. byla již od 17.st. zdrojem napětí a válek; v 17. a 18.st. opanovalo Pomořany, Slezsko (slezské války, sedmiletá válka), záp. část Polska (Prusy král., Velkopolsko, Kujavsko a část Mazovska) a menší državy v Německu (Kleve a další v Porýní a Vestfálsku, knížectví Ansbach a Bayreuth ve Francích). Porážka Napoleonem I. přinesla rozsáhlé ztráty (knížectví varšavské, trvalá ztráta Ansbachu a Bayreuthu), ale vídeňským kongresem 1815 připadlo Prusku Porýní, Vestfálsko, Poznaňsko a Dolní Lužice. Ekon. rozvoj postavil P. do čela sjednocovacího procesu v Německu; celními zákony 1818 donutilo postupně všechny něm. státy přijmout hosp. nadvládu P. (něm. celní spolek). Po porážce burž. rev. 1848-49 ovládly polit. život v P. reakční junkerské a později monopolistické kruhy; povoláním O. Bismarcka 1862 za min. předsedu nastoupilo P. cestu násilného sjednocení Německa (války: 1864 s Dánskem a anexe Slesvicka, 1866 s Rakouskem a anexe Holštýnska, Hannoverska, Hesenska, Nasavska a Frankfurtu nad Mohanem, 1870-71 s Francií a anexe Lotrinska a Alsaska); 1871 vyhlášené něm. císařství se stalo pokračovatelem reakční a imper. polit. Pruska. 1918 byla v P. odstraněna vláda Hohenzollernů. 25. 2. 1947 bylo P. jako nositel něm. militarismu zrušeno výnosem spojenecké Kontrolní rady.
