klerofašismus
klerofašismus, slov. klerofašizmus - polit. hnutí, spojující kat. klerikalismus s určitými prvky fašismu (zejm. italského); forma vlády klerikálního zaměření, uplatňující při výkonu moci fašist. metody. - K. se zformoval ve 20.-30. letech 20.st. a postupně získal rozhodující vliv v některých klerikálních polit. stranách různých evr. zemí (Rak. kř.soc. strana, HSĽS). Usiloval o stavovské uspořádání spol. v duchu papežských encyklik Rerum novarum (1891) a Quadragesimo anno (1931) a o nastolení autoritativního státního zřízení, jež by zajišťovalo vedoucí roli kat. církve v polit., hosp. i kult. životě dané země. Specifický klerofašist. režim existoval 1934-38 v Rakousku a 1939-45 v luďácké Slovenské rep.; výrazný vliv k. se projevoval též ve fašist. diktaturách ve Španělsku, Portugalsku a v ustašovském Chorvatsku (1941-45). Jednotlivé klerofašist. strany, popřípadě režimy se od sebe navzájem lišily různou mírou nacionalismu a antisemitismu i poměrem k it. a něm. fašismu; zatímco sl. k. se vyznačoval hl. militantním nacionalismem a antisemitismem a přes ideol. rozdíly rozvíjel spolupráci s nacismem, rak. k. byl ovlivňován it. fašismem a s využitím konzervativního rak. patriotismu (spojeného s přežívajícím monarchismem) se pokusilvytvořit polit. platformu proti snahám nacist. Německa o anšlus Rakouska.
