Hus Jan
Hus Jan, též Mistr Jan Hus - *asi 1372 v Husinci, upálen 6. 7. 1415 v Kostnici, č. myslitel, kazatel a vůdce reformního hnutí. 1396 mistr svobodných umění, 1400 vysvěcen na kněze, 1402-12 kazatel v kapli Betlémské; 1401 děkan, 1404 bakalář teologie, 1409 rektor pražské univ. H. navázal na st. č. reformní školu, ostře kritizoval hl. vysoké duchovenstvo. Četné podněty nalezl v díle J. Viklefa, jež dále rozvinul (pojetí církve, princip "božího zákona" jako závazné normy pro všechny, učení o právu poddaných na odpor proti vrchnosti). Od 1408 spory s arcibiskupem; 1412 dán do klatby. Pro neshody s Václavem IV. ve věci prodeje odpustků odešel H. z Prahy na venkov (Kozí Hrádek, Sezimovo Ústí, Krakovec). 1412-14 řada závažných děl: De ecclesia (O církvi), Postilla, Knížky o svatokupectví, O šesti bludech. Ze st. spisů význ. Výklady víry, Desatera a Páteře, Komentář k Sentencím Petra Lombarda, kvodlibetní příručka a polemiky proti odpůrcům reformního hnutí. Lat. spisem De orthographia bohemica zjednodušil H. č. pravopis zavedním diakritiky (háčků a čárek) nammísto spřežek ze souhlásek. Stejný význam pro rozvoj č. jazyka měly jeho č. spisy a písně. V říjnu 1414 se dostavil na koncil do Kostnice, kde odmítl odvolat své učení.
