Konstanz
Konstanz [-anc], Kostnice - m. v Německu v Bádensku-Württembersku, něm. Baden-Württemberg, u Bodamského jezera, 405 m n.m.; 78 000 obyv. (2002) srov. 69 100 obyv. (1983). - Pův. kelt. a od l.st. řím. opevněné sídlo (kolem 300 kastel). V 5.st. ovládnuta Alamany. Kolem 580-1821 biskupství. Ve středověku patřila díky své poloze na obch. cestě z Německa do Itálie k nejvýzn. městům; tržní práva doložena kolem 900, od 1237 říšské m.; udržovala obchodní spojení s Benátkami. Kostnickým mírem 25. 6. 1183 mezi císařem Fridrichem I. Barbarossou a Lombardskou ligou byla říše nucena uznat faktickou nezávislost severoit. m. komun. 1388 byla K. v čele svazu měst z oblasti Bodamského jezera. 1414-1418 místo konání kostnického koncilu; 6. 7. 1415 byl v K. upálen Jan Hus a 30.5. 1416 Jeroným Pražský. Odtržení Švýcarska od řím.něm. říše vedlo ke stagnaci K. V 16.st. m. přijalo reformaci, ale po šmalkaldské válce je císař Karel V. 1548 zbavil privilegií a předal rak. Habsburkům. Od 1806 součást Bádenska. 12. 4. 1848 v K. vyhlásil F. Heckert něm. republiku, která byla potlačena kontrarev. vojsky. - Prům. el.tech., chem., farm., dřevozpracující. Knihovna, galerie, divadlo. Univ. (zal. 1966).
