diakritika
diakritika [dy-ty-, řec.], jaz. systém fonetických znamének k rozlišení výslovnosti jinak dvou stejně psaných souhlasek či samohlásek (s, š či e, é); - lid. též nabodeníčka - protože jsou "nabodena" na písmena zezhora. V čestině d. nahradila tzv. přesmyčky (sz, rz), systém používaný např. v polštině. Prvně rozpracoval Jan Hus v 15. st. V.t. dikartická znaménka; diakritický pravopis.
