helénismus
helénismus [-nyz-, řec.], ekon.-sociální a kulturní období starověku. Začalo v 2.pol. 4.st. př.n.l. nastolením hegemonie Makedonie v Řecku a dobytím perské říše mak. a řec. vojskem Alexandra Velikého. Výboje Alexandra Velikého přispěly k vytvoření nového typu státu, ve kterém se uplatňovaly záp. i vých. spol. principy. Jeho oporou byla auton. m., zakládaná po celém Předním východě, a voj. silná král. moc. - Po smrti Alexandra Velikého vznikla soustava helénistických států; nejvýzn. byly ptolemaiovský Egypt, říše Seleukovců v Asii a Makedonie pod panstvím Antigonovců, dále baktrijské král., pergamská říše, aitólský a achajský spolek aj. Nové spol. podmínky s sebou přinesly rozšíření odb. a tech. znalostí a nový rozkvět um., jehož zákl. byla řec. kultura. Ve 2.-1.st. př.n.l. byly helénistické státy postupně ovládnuty Římem, avšak kulturní i politické tradice h. působily i v podmínkách řím. říše.
