comes odborně
comes [ko-, lat.] 1. v ant. Římě pův. označení pro císařova průvodce, potom vyššího úředníka pověřeného správou urč. území. V tomto významu užíváno ozn. c. i ve franské říši a od 9.st. i ve tvořící se správě vznikajících středoevr. slovanských státních útvarů. Od 13.st. ve stř. Evropě nabývá termín c. význam šlechtického titulu; 2. hud. jeden z nástupů tématu fugy; zatímco dux je první expozicí tématu na tónice, c. je jeho opakováním v druhém hlase, zpravidla na dominantě.
