franská říše

franská říše, raně feud. stát v záp. a stř. Evropě 482-843; zal. králem Chlodvíkem z rodu Merovejců, který s vlastní družinou vítězstvím u Soissonsu (486) dobyl poslední řím. državu v Galii, Syagriovo král., podrobil si ostatní kmenové předáky sálských Franků, přijal kat. víru a s podporou kat. církve dobyl 507 král. Vizigótů v již. Galii. Vznikla tím nejsilnější a nejstabilnější z tzv. barbarských říší. Za Chlodvíkových synů a vnuků k ní byli připojeni Burgundské král., Alamani, Durynkové a Bavoři. Správa f. ř. se opírala o zbytky staré řím. organizace na území býv. Galie a o kmenová území Germánů, která měla vl. vévody i vl. práva, tzv. leges barbarorum (nejstarší Lex Salica, asi 508-511). Jádro říše (přibližně dnešní Francie) bylo děleno mezi členy dyn.; postupně se zformovaly 4 údělné celky (regna, král.): Austrasie, Neustrie, Burgundsko a Aquitánie. Vnitřní krize v 6.st. a neschopnost Merovejců upevnit centrální moc umožnily vzestup moci jejich správců dvora, majordomů, kteří se postupně změnili z představitelů panovníka na představitele šlechty jednotlivých údělů a nakonec na jediné nositele jednoty a státní moci f. ř. Od 7.st. byli oporou franských majordomů vazalové; v 8.st. nastoupili majordomové z Pipinova rodu (též Karlovci) ve spojenectví s papežem (Pipinova donace, začátek círk. státu v Itálii) na trůn. Rozvoj feud. vztahů zprvu posílil f. ř., která odrazila nápor Arabů a za Karla Velikého ovládla král. Langobardů, Bavorsko, Karantánii, Durynsko a Sasko, zničila říši Avarů, válčila nerozhodně s Byzancí a dobyla část špan. území k ř. Ebro. 805-806 podnikla franská vojska též tažení do Cech, aniž dosáhla jejich podrobení. Po smrti Karla Velikého došlo k rozkladu jednotného státu; šlechta ovládla správní a círk. organizaci, získala rozsáhlý majetek a stala se představitelem nových, organicky vznikajících územních celků, zejm. Francie a Německa (Štrasburské přísahy 842). Verdunskou smlouvou 843 byla f. ř. rozdělena mezi Karlovce na říši západofranskou (Francii), východofranskou (Německo) a na císařský úděl (Itálie, Burgundsko, Lotrinsko).