NSDAP

NSDAP, Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei, Národně socialistická německá dělnická strana - něm. polit. strana fašist. typu. K jejím hl. znakům patřil krajní šovinismus, sociální a nacionální demagogie, teror proti dem. silám, revanšismus a rasismus. Zal. 1919 v Mnichově jako tzv. Deutsche Arbeiterpartei (Německá dělnická strana). Program strany (tehdy již NSDAP) o 25 bodech vyhlásil A. Hitler 27. 1. 1920; od 29. 7. 1921 Hitler předsedou strany. Po neúspěšném puči v listopadu 1923 NSDAP zakázána. Opět zal. Hitlerem 27. 1. 1925 po jeho propuštění z vězení (mezitím existovala náhradní organizace). V období ekon. krize v období výmarské rep. převzala 1933 moc (Hitler jmenován říšským kancléřem). Postupným zákazem činnosti a rozpuštěním ostatních polit. stran se stala jedinou polit. a mocenskou silou a nastolila neomezenou teroristickou diktaturu. NSDAP prošla několika krizemi, které se však Hitlerovi podařilo násilně zlomit (1930 vyloučením O. Strassera, 1934 odstranění vůdců SA v čele s E. Röhmem). Ve vedení NSDAP stáli vedle A. Hitlera R. Hess, M. Bormann, H. Göring, J. Goebbels, H. Himmler. Sídlem vedení byl tzv. Hnědý dům v Mnichově, symbolem hákový kříž. Ústřední deník (vydávaný od 1920) Völkischer Beobachter, vydavatelství Eher. - Organizacemi přímo podléhajícími NSDAP byly SA, SS, SD, HJ; k připojeným patřily odbory (DAF). K demonstraci cílů a síly NSDAP sloužily říšské stranické sjezdy konané od 1927 v Norimberku. NSDAP byla zrušena a rozpuštěna po bezpodmínečné kapitulaci nacist. Německa 8. 5. 1945; její polit. vedení bylo 1946 prohlášeno Mez. voj. tribunálem v Norimberku za zločineckou organizaci a její hl. představitelé souzeni jako váleční zločinci.