Mezinárodní vojenský tribunál v Norimberku
Mezinárodní vojenský tribunál v Norimberku, též Norimberský proces - mez. soudní orgán ke stíhání a potrestání hl. válečných zločinců v Evropě z doby 2.svět. války; zal. podle londýnské dohody z 8. 8. 1945, uzavřené mezi SSSR, USA, Velkou Británií a Francií na zákl. Moskevské deklarace z 1943. Proces se konal v Norimberku v době od 20. 11. 1945 do 1. 10. 1946. Jako soudci a žalobci působili pracovníci voj. justice uvedených velmocí. Zásady, jimiž se řídili, byly schváleny jednomyslnou rezolucí Valného shromáždění OSN (a staly se součástí mez. práva). Úkolem tribunálu bylo soudit a potrestat zločiny proti míru, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Předmětem řízení byla také nacist. agrese a okupace Československa. Vycházelo se ze zásady trestnosti za zločiny proti míru a proti lidskosti (v.t. genocida) a individuální odpovědnosti za jejich páchání. Souzeno bylo 22 hl. válečných zločinců, členů vlády, vrchního velení něm. nacist. armády, z nichž 12 bylo odsouzeno k smrti (H. Göring, který spáchal sebevraždu před popravou, J. von Ribbentrop, W. Keitel, E. Kaltenbrunner, A. Rosenberg, H. Frank, FrickW. Frick,] J. Streicher, F. Sauckel, A. Jodl, A. Seyss-Inquart a v nepřítomnosti M. Bormann, který nebyl dopaden), k trestu odnětí svobody byli odsouzeni R. Hess, W. Funk, E. Raeder, B. Schirach, A. Speer, K. Neurath a K. Dönitz. Jako zločinecká organizace byly odsouzeny SS, gestapo, SD a vedoucí štáb . Přes protest člena tribunálu za SSSR byli osvobozeni [SchachtH. Schacht, H. Fritzche, F. Papen a jako organizace nacist. vláda a gen. štáb.
