Devětsil skupina
Devětsil, umělecký svaz, později svaz moderní kultury, seskupení mladých č. avantgardních umělců; ustavil se 5. 10. 1920 v Praze z iniciativy V. Vančury, který se stal prvním předsedou. V D. se od začátku podnětně uplatňoval K. Teige, který s V. Vančurou, J. Seifertem, A. Hoffmeistrem, J. Havlíčkem, A. Černíkem aj. tvořil zakládající skupinu svazu, do něhož později přistoupili V. Nezval, K. Biebl, J. Honzl, E. F. Burian, J. Šíma, J. Štyrský, Toyen, J. Ježek aj., dočasně i J. Wolker a A. M. Píša, kteří odešli na protest proti vývoji D. Brzy po založení se D. sice vyhranil ve skupinu přísně jednotnou v požadavku rev. přestavby spol. i umění, ale vytrvale ovlivňovanou hl. tvárnými výboji svět. um. avantgardy. Tvůrčí program účasti při budování nového světa vyjádřil v časopise Musaion 1921 K. Teige a v předmluvě k Seifertovu debutu (Město v slzách) V. Vančura. Už v koncepci "nového proletářského umění", jak ji prosazovaly teor. stati Revolučního sborníku Devětsil a sborníku Život II. (oba 1922), začal ústup od rev. úkolů tvorby k pojetí, které 1923 až 1924 vykrystalizovalo v poetismus, propagovaný v čas. a sbornících D. (Disk, Fronta, Pásmo, ReD). 15. 12. 1923 byl v Brně zal. Brněnský D., svaz pro propagaci a tvorbu novodobé činné kultury v čele s B. Václavkem, J. B. Svrčkem, C. Haluzou, F. Halasem. Brněnský D. se podílel na akcích D., nejvýznamněji v čas. Pásmo a sborníku Fronta. V D. vznikaly též sekce divadelní se ustavila koncem 1925 jako Osvobozené divadlo, architekti se sdružili v sekci ARDEV (předseda K. Honzík). D. pořádal přednáškové cykly (nejvýzn. na jaře 1922) a výstavy (Bazar moderního umění, 1923). Po názorových rozporech skončil D. svou činnost v Brně 1927 (manifestačním vstupem do KSČ těch členů, kteří ještě v KSČ nebyli), v Praze 1930.
