záhřebský proces
záhřebský proces, záhřebský velezrádný proces - provokační soudní proces, který inscenovaly 1909 vládnoucí kruhy rak.-uh. monarchie proti představitelům nejsilnějšího opozičního seskupení v Charvátsku - srb.-charv. koalice. 53 obžalovaných polit. a kult. činitelů, většinou charv. Srbů, bylo obviněno z velezrádného spojení se Srbskem proti Rakousko-Uhersku. Proces, který probíhal od března do října 1909, byl veden krajně zaujatě, opíral se o falešné dokumenty, jež se údajně dostaly do rukou rak.-uh. diplomatů a jež byly pravděpodobně padělány na rak.-uh. velvyslanectví v Bělehradě, i o svědectví konfidentů. Z. p. měl "odhalit" expanzívní záměry Srbska, dodatečně tak ospravedlnit rak.-uh. anexi Bosny a Hercegoviny 1908 a souč. oslabit autonomistické a nár. osvob. hnutí Jihoslovanů v Rakousko-Uhersku; obj. se stal velkou blamáží rak.-uh. justice a oficiálních míst monarchie. Na straně vídeňské vlády se v souvislosti s procesem angažoval rak. historik H. Friedjung, který se na zákl. falešných dokladů snažil v listě Neue Freie Presse dokázat, že bělehradská vláda řídí a financuje vedoucí činitele srb.-charv. koalice (mj. F. Supila a S. Pribičeviće). Na obranu obžalovaných naopak vystoupil T. G. Masaryk, jenž v rak. říšské radě odhalil nepravost důkazů a celkovou zaujatost soudu. Přes vlnu odporu, kterou z. p. vyvolal u slovanských národů rak.-uh. monarchie i v evr. veřejnosti, odsoudil záhřebský soud většinu obžalovaných k vysokým trestům odnětí svobody; rozsudek byl však posléze zrušen septemvirální tabulí - nejvyšší soudní instancí Zalitavska.
