prusko-francouzská válka 1870-71
prusko-francouzská válka 1870-71, válka mezi vilémovským Pruskem a bonapartistickou Francií, kterou Prusko usilovalo sjednotit Německa. Francie nesouhlasila s kandidaturou prince Leopolda (1835-1905) z rodu Hohenzollern-Sigmaringen na špan. trůn po sesazení Bourbonů. Bismarck Otto kandidaturu odvolal, ale emžskou depeší z 13. 7. 1870 vyprovokoval Napoleona III. k válce. Prusko si kladlo za cíl touto válkou dovršit sjednocení Německa pod svou hegemonií a ovládnout fr. pohraniční území. K Prusku se připojily jihoněm. státy a podřídily se jeho voj. velení. Lépe zorganizovaná pruská armáda (šéf Velkého gen. štábu H. Moltke st.) převzala rychle iniiciativu, překročila Vogézy, oblehla Štrasburk a 18. 8. obklíčila fr. armádu maršála Bazaina v Metách. 2. fr. armáda maršála Mac Mahona (přítomen Napoleon III.) byla při pokusu o vyproštění Bazaina v boji s něm. přesilou 1. 9. u Sedanu poražena a donucena ke kapitulaci (Napoleon III. zajat). To vedlo k pádu císařství ve Francii (zářijová revoluce 1870). 15. 9. oblehli Prusové Paříž, 27. 9. se vzdal Strasburk a 27. 10. kapitulovala Bazainova armáda v Metách. Fr. vláda odmítla anexionistické požadavky Pruska a organizovala nové armády v zázemí. V listopadu 1870 - lednu 1871 však byla loirská armáda při pokusech o vyproštění Paříže poražena. 28. 1. 1871 podepsáno příměří a kapitulace pařížské armády. Vlednu 1871 ve Versailles vyhlášeno něm. císařství a Itálie zabrala círk. stát (chráněný fr. posádkou). V březnu 1871 bylo lid. povstáním zahájeno období vlády Pařížské komuny, která po tříměsíčním trvání podlehla vojenským akcím Thiersovy vlády, podporované pruským vojskem. 10. 5. 1871 uzavřen frankfurtský mír, kterým byla Francie přinucena vydat Německu Alsasko a část Lotrinska a zaplatit 5 miliard zlatých franků. P.-f. v. 1870-71 vyvolala vlnu šovinismu ve Francii i v něm. zemích (odraz i v Rakousko-Uhersku). Imper. mír vedl k posílení něm. burž. (Gründerjahre 1871-73) a zároveň se spolupodílel na trvalém zostření mez. vztahů v Evropě (snahy Francie o odvetu a Německa o "preventivní" válku).