katolicismus
katolicismus [-iz-], jeden ze zákl. směrů v křesťanství. Rozdělení kř. církve na katolickou a pravoslavnou se uskutečnilo 1054-1204; v 16.st. se od k. odklonil protestantismus. Stoupenec k. je katolík a stoupenkyně katolička. Organizace kat. církve se vyznačuje hierarchickým centralismem monarchického charakteru. Hlavou kat. církve je řím. papež, jeho sídlem je Vatikán. Pramenem věrouky je kromě bible i círk. tradice. Kromě dogmat sdílených s ostatním kř. má k. svá zvláštní dogmata o neposkvrněném početí Panny Marie, o jejím nanebevzetí a o neomylnosti papeže. Charakteristické je pronikavé rozlišení mezi klérem a laiky a kněžský celibát. - Změny v poměru sil po 2.svět. válce a věd. pokrok vedly ke krizi náb. včetně k. Od 60.let 20. st. se kat. církev ve snaze překonat krizi vydala cestou modernizace dogmatiky, kultu, organizace i vztahu církve ke spol. a polit. realitám v souč. světě. V.t. rity katolické.
