New York město
New York [njú jórk], Nový York - přístavní m. v USA v členském státě New York v ústí Hudsonu a East River do Atlantského oceánu; rozloha 816 km2, 8,04 mil. obyv. (2002) srov. 7,08 miliónu obyv. (1982). Rozkládá se na pevnině a na 3 přilehlých ostrovech. Hov. angl. nazýván Big Apple (Velké jabko). Zahrnuje 5 městských čtvrtí: Manhattan (58 km2, 1,49 mil. obyv. 1990, 1,54 mil. obyv. 1971), Queens (293 km2, 1,95 mil. obyv. 1990, 1,99 mil. obyv. 1971), Brooklyn (197 km2, 2,3 mil. obyv. 1990, 2,6 mil. obyv. 1971), Staten Island (156 km2, 378 980 obyv. 1990, 295 000 obyv., 1971), Bronx (112 km2, 1,20 mil. obyv. 1990, 1,47 mil. obyv. 1971). Tzv. metropolitní území Velkého N. Y. (spolu s dalšími okresy New Jersey a New Yorku) má okolo 20 mil. obyv. (1990) srovnej 17 mil. obyv. (1980). Hosp. a polit. jádrem je Manhattan s obch. a správní čtvrtí City, s Wall Streetem, největšími bankami, sídly kap. společností a monopolů. Kromě prům. hutního jsou zastoupeny všechny druhy průmyslu. Přístavem prochází kolem 50% dovozu a vývozu USA. Mnoho letišť (např. JFK, La Guardia), podzemní dráha. Mnoho muzeí (Guggenheim-Museum), planetárium, filharmonie, divadla (hl. na Broadwayi), opera (Metropolitan Opera), knihovny. Několik univ. a jiných vysokých škol. Věd.výzk. ústavy a akademie. V etnickém složení obyv. je zastoupeno velké množství národů, zvláště Irů, Židů, Italů. - 1626 založena něm. kolonizátorem v niz. službách P. Minuitem (Minnewitem; kolem 1580-1641) na výběžku o. Manhattan na území odkoupeném od lndiánů obch. stanice Nový Amsterdam. 1664 dobyta angl. kolonisty a přejmenována na počest vlastníka kolonie vévody Jamese z Yorku (pozdější král Jakub II.) na N. Y. 1730 m. získalo chartu rozšiřující m. privilegia a pravomoci. 1754 zal. King's College (od 1894 Columbijská univ.). 1789-90 sídlo federální vlády, 1789-97 hl.m. státu New York.
