Atlantský oceán
Atlantský oceán, plochou druhý ze čtyř oceánů, na záp. polokouli, mezi Evropou a Afrikou na V, Antarktidou na J, Již. a Sev. Amerikou na Z, Grónskem a Islandem na S. Se všemi okrajovými moři a zálivy 91 140 800 km2, největší hloubka v Portorické předhlubni 9 218 m, stř. hloubka 3 332 m, stř. objem vody 337 541 000 km3, slanost vody 33-37 promile. Horizontální členitost A. o. je poměrně malá (Sev. a Baltské moře, Biskajský záliv, Středozemní moře, Karibské moře, Mexický záliv). Rovněž ostrovů není mnoho. Oceánské ostrovy jsou většinou sopečného pův. (Svatá Helena, Tristan da Cunha, Ascension, Azory). Ostrovy u pevnin jsou většinou jejich pokračováním (např. Antily). Záp. pobřeží A. o. je převážně nízké a ploché, již. u Antarktidy kryté splývajícími ledovci, vých. je skalnaté. V reliéfu dna se uplatňuje esovitě položený Středoatlantský hřbet, který dělí pánev A. o. na záp. a vých. část s rozlehlými kotlinami, v nichž usazeniny dosahují mocnosti 800-1000 m. Z hlubokých předhlubní jsou známé předhlubně Portorická, Velká a Malá antilská, Jihosandwichská. S protažeností A. o. severojiž. směrem souvisí podnebí; jsou zastoupena všechna podnebná pásma. Rozložení tlakových maxim a minim a působení pevnin vyvolává silná záp. proudění v mírných pásmech (zejm. na již. polokouli), sv. a jv. pasáty v tropech sev. a již. polokoule. Pod vlivem vzdušného proudění vzniká systém oceánských proudění povrchových vod A. o. Hl. teplé proudy jsou Golfský, Severoatlantský, Severní a Jižní pasátový, Brazilský; studené proudy jsou Kanárský, Labradorský, Benguelský aj. Sev. část A. o. má levotočivé proudění, již. pravotočivé. Výpar je nad A. o. roč. 1400 mm, srážky 780 mm, přítok z pevnin 200 mm. Teplota povrchové vody je na rovníku v zimě 27-28°C, v létě 26°C. Na S a na J se zmenšuje až na -1°C. Průměrná výška přílivu je 1 m, největší příliv je ve Fundy Bay a v zálivu Saint-Malo. Zivočišstvo je zastoupeno v celém oceánu a ve všech hloubkách. Nejbohatší loviště jsou v sev. částech. Roste význam podmořských ložisek ropy a zemního plynu na šelfových okrajích. Přes A. o. probíhají hl. nám. a let. mezikontinentální dop. spoje, je položeno i několik podmořských kabelů. Nejvýznamnější byly plavby K. Kolumba (1492-1504), J. Cabota (1497), Vasca de Gamy (1497-99), J. Cooka (1772). 1957-58 oceanologický výzkum A. o.
