Maďarská republika rad
Maďarská republika rad, Maďarská sovětská republika, Maďarská komuna - stát diktatury proletariátu v Maďarsku od 21. 3. do 1. 8. 1919, vzniklý v důsledku hluboké polit. i hosp. krize v Maďarsku po 1.svět. válce a rozmachu maď. rev. hnutí pod vlivem VŘSR. - 21. 3. 1919 došlo v Budapešti k pokojnému převzetí moci proletariátem, k vyhlášení rep. rad a ustavení rev. vlády, složené z komunistů a soc.dem., kteří se téhož dne (21. 3.) sloučili v jednotnou Social. stranu Maďarska s programem diktatury proletariátu a těsného spojenectví se sov. Ruskem. Předsedou rev. vlády se stal soc.dem. S. Garbai (1879-1947); jejím hl. polit. představitelem byl min. zahr. komunista B. Kun. Vláda M. r. r. znárodnila doly, banky, dopravu a továrny nad 20 zaměstnanců, vyvlastnila pozemkový majetek nad 100 jiter (57 ha) půdy, zavedla osmihodinovou pracovní dobu, všeobecné hlasovací právo; stará armáda, policie a četnictvo byly odzbrojeny a vytvořena maď. Rudá armáda. V červnu 1919 byla na Všemaď. sjezdu rad děl. a voj. zástupců přijata ústava M. r. r. a zvolen Ustřední výkonný výbor rep. - Dohodové mocnosti odmítly uznat M. r. r. a organizovaly proti ní hosp. blokádu i přímou voj. intervenci čs., rumunských a fr. vojsk. Maď. Rudá armáda zpočátku odrazila nápor intervenčních vojsk a v protiútoku přechodně obsadila značnou část již. a vých. Slovenska, kde byla pod její záštitou vyhlášena Slovenská republika rad. Postupně se však prohlubovaly vnitřni obtíže maď. rev. a koncem července 1919 podlehla M. r. r. přesile intervenčních armád, podporovaných domácí kontrarev., jež nastolila 7. 8. 1919 vládu důstojnické kliky a rozpoutala vlnu bílého teroru. - Ustavení Maďarské republiky rad bylo po VŘSR dalším, byť dočasným vítězstvím vlády sovětů a prvním příkladem pokojného převzetí moci proletariátem.
