výška obecně

výška, 1. vzdálenost daného bodu od zvolené zákl. plochy měřená po tížnici. V.t. nadmořská výška; normální výška; výška geoidu; 2. mat. a) v. trojúhelníka, úsečka, jejímiž krajními body jsou vrchol trojúhelníka a pata kolmice vedené tímto vrcholem k jeho protější straně. Někdy se za v. trojúhelníka pokládá též velikost této úsečky, popř. přímka určená touto úsečkou. Všechny tři přímky, v nichž leží v. trojúhelníka, se protínají v jediném bodě (průsečík v., ortocentrum); b) v. kužele (jehlanu), úsečka spojující jeho hl. vrchol a patu kolmice spuštěné z něho na rovinu podstavy; c) výška válce (hranolu), vzdálenost rovin jeho podstav.