borough
borough [bare, angl.], pův. název opevněných míst v raně feud. Anglii (z anglosaského bourgh), později (ve 12. až 14.st.) přenesený na nově vznikající, většinou král. města s vlastní samosprávou, hosp. výsadami a po 1265 s právem zastoupení v parlamentu. Tato m. byla tradiční oporou panovnické moci a zvl. tudorovského absolutismu. Během prům. rev. v 18. až 19.st. však většina z nich ztratila význam (byla nazývána rotten boroughs, shnilá, upadlá městečka), zatímco nová prům. velkoměsta zůstávala bez samosprávy a bez parlamentního zastoupení; tento nepoměr vyřešily reformy z let 1832, 1835 a 1888. V USA (zejm. v New York) v souč. městská čtvrť, např. New York city se skládá z 5 boroughs - Manhattan, Bronx, Queens, Brooklyn, Staten Island).
