Spojené státy americké země
Spojené státy americké, angl. United States of America (USA] - stát v Sev. Americe; 9,37 mil. km2, 301,6 mil. obyv. (2007 úřední odhad) srov. 281,4 mil. obyv. (2000 cenzus) a 240,5 mil. obyv. (1986 cenzus), Adm. se USA člení na 50 fed. států, 1 fed. distrikt a připoj. území. 85% bělochů (potomků přistěhovalců z Evropy), 12% černochů, 3% Indiánů, Eskymáků, Mexičanů, Číňanů, Japonců, Filipínců, Portoričanů, aj.; věřící vyznávají protestantské, kat., pravoslavné náb., hinduismus, judaismus; úřední jazyk angličtina, hl.m. Washington. - Územím Kanady je na S oddělena Aljaška; k území USA patří Havajské ostrovy, Portoriko, část Panamských ostrovů, Amer. Samoa, volně přidružené státy jsou Mikronéské federativní státy, Palau, Marshallovy ostrovy, Severní Mariany; dále tichomořské ostrovy Johnston, Midway, Wake, Guam; ve správě USA je dosud Panamské průplavní pásmo a Guantanamo. - Většina území USA je ve střední části Sev. Ameriky mezi Atlantským oceánem na V a Tichým na Z. Okolo poloviny území vyplňují rozsáhlá pásma třetihorních Kordiller s předhořími, náhorními plošinami a pánvemi. Kordillery tvoří zhruba dvě pásma, Pobřežní pásmo s Kaskádovým pohořím a Sierrou Nevadou (Whitney, 4 418 m n.m.) a vnitrozemské pásmo Skalnatých hor (Elbert, 4 399 m n.m.). H. systémy uzavírají nejvyšší rozsáhlou plošinu Kolumbijskou na S a členitou Koloradskou plošinu s Velkým kaňonem ř. Colorado ve středu a na J, dále bezodtokou Velkou pánev s Velkým Solným jezerem a proláklinou Údolí smrti (-86 m), kterou uzavírá na JZ poušť Mojave, na J poušť Gilská. Skalnaté hory příkře spadají do bezlesých Velkých planin, na S krytých ledovcovými nánosy, ve středu úrodnými sprašemi, na J v suché oblasti Llano Estacado písky. Ve středu USA je velká Mississippská nížina s ř. nánosy, přecházející v pobřežní nížinu. Za Atlantskou nížinou s bažinami, lagunami a písečnými přesypy na vých. pobřeží je členité Appalačské pohoří v délce 3 000 km, šířce 600 km (nejvyšší je Mitchell, 2 037 m n.m.), které zasahuje výběžky až k Velkým kanadským jezerům. - Aljaška dosahuje v aljašském pásmu Kordiller největší výšky Sev. Ameriky (McKinley, 6 194 m n.m.); četné ledovce (největší Malaspina, 3 885 km2), hl. řeka Yukon. - Sopečné Havajské ostrovy s aktivní sopečnou činností dosahují 4 205 m n.m. (Mauna Kea). - Nejvýzn. ř. USA je Mississippi s přítoky Missouri, Arkansas, Red River, Ohio, dále řeka sv. Vavřince, Hudson, Potomac, na Z Columbia s přítoky Snake, Sacramento s řekou San Joaquin, Colorado s řekou Gila, Grande aj. Na sev. hranicích Velká kan. jezera; četné přehrady využívány energeticky a pro zavodňování (Grand Coulee Dam, Hoover Dam, Shasta Dam), slaná jezera, množství jezer ledovcového a sopečného pův., gejzíry. Podnebí USA na S mírné, na J subtrop., u Tichého oceánu oceánské. Kordillery jsou výrazným klimatickým předělem, za nímž se uplatňuje dešťový stín a silně kontinentální podnebí. Velký je i vliv mořských proudů; chladný Labradorský způsobuje na Atlantském pobřeží časté mlhy a chladný Kalifornský ochlazuje západní pobřeží až o 10 °C. Rychlé střídání studeného a teplého proudění způsobuje silnou proměnlivost počasí; časté větrné smrště, tornáda, uragány; suché horké větry nebo fény; sněhové vánice zvané blizardy. Nejchladnější oblasti USA (vých. od Kordiller) mají průměrné měsíční teploty od -12 °C do 21 °C, srážek pouze 250-500 mm ročně; J USA má průměrné měsíční teploty od 9 do 28 °C. Minimum srážek má poušť Mojave, maximum SZ (Olympic Mountains, 6 000 mm ročně). Na Aljašce podnebí arktické, průměrná roční teplota 6 °C; na Havajských ostrovech subtrop. až vlhké trop., průměrná roč. teplota 23 °C. - Rozmanité rostlinstvo holoarktické oblasti; na V převládají lesy listnaté a smíšené, ve středu stepní rostl. prérií, na Z lesy jehličnaté (v horách sekvoje, jedle, duglaska), v suchých oblastech pánví křovinaté stepi a kaktusy. Na Aljašce tajga až tundra na S; izolované Havajské o. mají množství rostl. endemitů. Živočišstvo je příbuzné s euroas.; na Aljašce polární zajíc, liška, medvěd, los, sob, sova sněžná, dále jelen wapiti, jelenec, svišť, vlk, bobr, mýval, rosomák, vydra, rys, nutrie, jezevec, mustang, králík, četní hlodavci, množství ptactva, krokodýl, želvy, žáby aj. - Ochrana přírody: 37 nár. parků o rozloze 58 593 km2, tj. 0,62 % stát. území. Nejst. nár. park je Yellowstonský, 8 991 km2, vyhlášený 1872; nejst. nár. park na světě, nyní i biosférická rezervace a součást svět. dědictví. Největší je nár. park Denali (Mount McKinley), 23 569 km2. Dále 41 nár. památek; největší Wrangell-Saint Elias, 48 252 km2; 130 velkoplošných rezervací, z nichž největší je Arktické území na ochranu rostlinstva a živočišstva (Arctic National Wildlife Refuge), vyhlášené 1960, 73 066 km2. Do 1983 bylo vyhlášeno 40 biosférických rezervací a 8 nár. parků zahrnuto do seznamu svět. dědictví. - USA mají bohaté zásoby nerostných surovin; ložiska kamenného uhlí (pánev Appalačská, Vých. centrální a Záp. centrální) a hnědého uhlí, lignitu, antracitu; ropy a zemního plynu v Texasu, Louisianě, Oklahomě, Alabamě, Illinoisu, Wyomingu, Kalifornii aj., vzrůstá význam ložisek na Aljašce; ložiska rud železa (Minnesota, Wisconsin, Michigan, Alabama, Nevada, Utah, Nové Mexiko), rud olova a zinku (Missouri, Mississippi, Idaho, Utah), mědi (Arizona, Utah, Nové Mexiko, Idaho, Montana), kobaltu a uranu (Colorado, Utah, Nové Mexiko), dále manganu, wolframu, molybdenu, zlata (Již. Dakota, Nevada, Utah, Arizona, Aljaška), stříbra (Washington, Arizona, Nové Mexiko), ložiska rtuti, síry, fosfátů (Florida, Tennessee), bauxitu, stavebních hmot, solí, azbestu. - USA jsou hosp. jeden z nejvyspělejších států světa; hosp. je ovládáno mocnými skupinami koncentrovaného fin. kapitálu (Morgan, Rockefeller, Du Pont, Bank of America). Prům. a služby mají význ. úlohu v amer. hosp. a oblast Velkých kan. jezer jsou hosp. nejvýzn., střední Z a J jsou oblasti zeměd., Z má bohaté zdroje nerostných surovin. Prům. a stavebnictví se podílí asi 19,7% na hrubém domácím produktu, zeměd. asi 0,9%, obchod a služby, doprava a spoje asi 79,4% (2004). Prům., stavebnictví apod. zaměstnává asi 22,7% ekon. činných obyv. (2004).
