Západní Berlín
Západní Berlín, něm. West Berlin - hist. označení části Berlína, který měl zvl. polit. status a ležel uprostřed tehdejší NDR (až do zhroucení berlínské zdi 9. 11. 1989), západní část rozděleného Berlína; 480 km2, 1,85 mil. obyv. (1984) srov. 892 km2, 3,96 mil. obyv. sjednocený Berlín (2003). - Rozložen v nížině ř. Havoly a jejího přítoku Sprévy; obě ř. jsou splavné. Vysoce prům. rozvinuté m., do sjednocení Německa 3. 10. 1990 závislé na dovozu surovin. Měnou a spoji (poštou) byl Z. B. napojen s býv. záp. Německem (NSR). - Z. B. tvořil samostatnou polit. jednotku se zvl. statutem; nebyl součástí žádného jiného státu. V čele jeho správy stál primátor (Regierender Bürgermeister), jenž zároveň předsedal senátu; zástupcem primátora byl starosta (Bürgermeister). Zákonodárný orgán představovala Poslanecká sněmovna, která měla 132 členů, volených obyv. na 4 roky zčásti podle systému poměrného zastoupení, zčásti podle většinového systému. Poslanecká sněmovna volila svůj výkonný orgán - senát (vládu), primátora a starostu. Současně Z. B. vysílala 22 poslanců s poradním hlasem do Spolkového sněmu NSR a 4 poslance s poradním hlasem do Spolkové rady NSR. Většina západoberlínských polit. stran, jako Křesťanskodem. unie, Soc.dem. strana Německa, Svobodná dem. strana a další, se považovala za místní odbočky stran NSR. - Z. B. jako separátní území a polit. jednotka vznikl 1948 spojením amer., brit. a fr. okupační zóny v Berlíně (v.t. berlínská krize 1948-49). V prosinci 1948 zřídily záp. velmoci v Z. B. třístrannou voj. komandaturu a zvl. magistrát (1945-48 měl celý Berlín společnou městskou správu). 13. 8. 1961 uzavřela býv. vých. Německo (NDR) hranice mezi svým hl.m. a Z. B., resp. přeměnila dosavadní sektorovou hranici uvnitř m. v hranici státní a zajistila její ochranu (vybudováním tzv. berlínské zdi. Postavení Z. B. bylo normalizováno až čtyřstrannou dohodou SSSR, USA, Velké Británie a Francie o Z. B. z 3. 9. 1971, jež vstoupila v platnost 3. 6. 1972. Dohoda přiznala Z. B. status zvl. útvaru na území NDR, který není součástí NSR a ani nadále jí nebude spravován; NSR pouze zastupovalo Z. B. v jednotlivých přísně vymezených otázkách (byly z nich vyloučeny např. otázky statutu a bezpečnosti) na mez. poli - ve všech ostatních oblastech příslušelo toto právo jen třem záp. okupačním mocnostem. Na zákl. čtyřstranné dohody byly pak uzavřeny další smlouvy mezi Z. B., NSR a NDR, týkající se zejm. rozšíření tranzitní dopravy mezi Z. B. a NSR. Vládnoucí stranou v Z. B. byla 1948-1981 SPD; 1981 se zde dostala k moci CDU (primátor Richard von Weizsäcker), podporovaná FDP. 1984-1989 byl západoberlínským primátorem Eberhard Diepgen (*1941), 1989-91 Walter Momper.
