Lotrinsko
Lotrinsko, fr. Lorraine - hist. území v severovýchodní Francii mezi Seldou, Maasou, Rýnem a Saônou. Názváno podle Lothara II., původně (9. století) patřilo k Lotrinsku rozsáhlé území na dolním Rýnu až k pobřeží (části dnešního Beneluxu a Německa). Od 843 na zákl. verdunské smlouvy součást císařského údělu Lothara I., pak samostatné král. jeho syna Lothara II. 870 rozděleno mezi východofranskou a západofranskou říši, 880 připojeno k východofranské říši. 895-900 pod vládou syna Arnulfa Korutanského Svatopluka (Zwentibold). Moc v zemi získala šlechta, vedená Reginarem (†915); 912 šlechta uznala svrchovanost západofranských Karlovců. Reginarův syn Giselbert (†939) usiloval o obnovu lotrinského král.; od 920 v boji s Karlovci, po zásahu něm. vojsk 925 se stal vévodou, ale L. přešlo pod svrchovanost něm. panovníků. Giselbert padl v odboji proti Otovi I.; ten pověřil správou L. svého bratra arcibiskupa kolínského Bruna (†965). Za Brunovy správy rozpad země na Horní L. (povodí Mosely) a Dolní L. (povodí Maasy a dolního Rýna). Vládu v Dolním L. předal 965 Ota I. Karlu I. Lotrinskému z rodu západofranských Karlovců; po nich získal (1012) zemi verdunský rod, který za Gosela (†1044) ovládl 1033 i Horní L. O jednotu L. bojoval Goselův syn Gotfried der Bärtige, který získal též državy v Itálii. V 11.-12.st. se Dolní L. rozpadlo na menší feud. celky (Brabant, Limbursko, Lovaňsko, Geldern, Kleve, Hennegau, Jülich, území arcibiskupství kolínského). Samostatně se vyvíjelo území lotrinských falckrabat (v.t. Falc). V Horním L. si udržela vládu vévodská dyn. (1047-65 a od 1070), ale vévodství bylo zmenšeno o hrabství Bar, Saarbrücken, Lucembursko a o círk. majetky (samostatné postavení biskupů z Met, Toulu a Verdunu). Sňatkem dědičky hl. větve lotrinské dyn. Isabely (†1453) získala L. mladší linie Anjouovců. 1473 nastoupila vedlejší lotrinská linie; René II., hrabě z Vaudémentu, si udržel vládu v bojích s Burgundskem (bitva u Nancy 1477) a spoji1 1480 L. s Barem. 1528 se oddělila větev vévodů de Guise. Od středověku bylo L. pod kult. a polit. vlivem Francie; Ludvík XIV. dal L. obsadit fr. vojskem, 1737 byl nucen František I. Stěpán Lotrinský vzdát se vlády v L. výměnou za Toskánsko. V L. zprvu vládl (1737-66) Stanislav I. Leszczynský, pak připojeno k Francii. Po prusko-fr. válce 1870-71 donucena Francie odstoupit Německu část L. (části dpt. Moselle a Meurthe); pod něm. správou do 1919, pak opět k Francii. 1940 okupováno nacistickým Německem, 1944-45 osvobozeno a vráceno Francii. V.t. Alsasko-Lotrinsko.
