Chalupecký Jindřich
Chalupecký Jindřich, 12. 2. 1910 Praha - 19. 6. 1990 tamtéž, č. teoretik, historik a kritik umění (kunsthistorik). Spoluzakladatel Skupiny 42, tajemník Bloku výtv. umělců, 1946-48 vydavatel a šéfredaktor čtvrletníku pro umění a filozofii Listy; 1964-70 člen prezídia Svazu výtv. umělců, předseda ediční rady Výtvarné práce. V 70. letech byl zbaven publikačních možností. Svou pozornost věnoval soudobým lit. projevům a později zejm. modernímu výtv. umění. Objevoval duchovní hodnoty a nové formy, kterými reaguje na život. Autor výstav (Konfrontace, 1970) a četných odb. studií, esejů a publikací (Smysl moderního umění, 1944; Richard Weiner, 1947; Umění dnes, 1966; O dada, surrealismu v českém umění, 1980; Jiří Kolář, Paříž 1987). S manželkou J. Haukovou přeložil Eliotovu básnickou skladbu Pustá země, uspořádal a vydal sbírky Potopa a Hlad (obě 1965) z pozůstalosti F. Halase, naspal studii o J. Demlovi Sen jeden svítí.
