znárodnění
znárodnění, forma konfiskace a převodu výr. prostředků a jiných hosp. význ. částí soukromého vlastnictví do vlastnictví státu. Charakter z. je určen tím, v zájmu které třídy se provádí, do kterých rukou přecházejí znárodněné výr. prostředky. - Z. v dem. zemích převod vlastnictví určité části výr. prostředků na stát (v.t. zestátnění), popř. převedení vlastnictví zahr. podnikatelů na domácí podnikatele nebo na stát. Právo státu provést z., tj. změnu vlastnických poměrů na svém území, bylo často velmi kontroverzní ale probíhalo v rámci zákona. V soudní praxi dem. států se však toto právo uznává, jen jde-li o majetek nacházející se na území státu provádějícího z. - Z. v býv. totalitních zemí socialistického tábora zejm. Evropy, převod výr. a jiných prostředků ze soukromého vlastnictví do (social.) státního vlastnictví. Cílem z., tj. konfiskace, je ovládnutí celé společnosti. - V býv. ČSSR proběhlo z. ve dvou etapách: v první etapě (1945) byl znárodněn především těžební prům., zákl. odvětví lehkého prům., banky a pojišťovny. Proces z. byl završen druhou etapou po únoru 1948. - Z. v rozvojových zemích, forma z. sloužící k upevňování ekon. a polit. nezávislosti rozvojových zemí.
