závoj
závoj 1. řídce tkaná, průsvitná hedvábná, bavlněná nebo vlněná tkanina užívaná ženami jednak k zakrytí obličeje, jednak k ozdobě hlavy. Pův. součást oblečení sloužící k zahalení celého těla. - Vznikl pravděpodobně v Orientě, kde se udržel do současnosti. V Řecku sloužil jako součást oděvu, nikoli k zakrytí obličeje, od 4.st. se stal součástí oděvu kř. nevěsty v souvislosti s kř. symbolem čistoty; podobně černý z. se stal symbolem smutku. V pozdním středověku ozdobná součást pokrývek hlavy. Od 16.st. mizí, ve Španělsku nahrazen mantilou. Od direktoria a biedermeieru opět jako ozdoba klobouků. Od 19.st. se objevují z. tylové, které se udržely jako doplněk slavnostních úborů do zač. l.svět. války; 2. fot . a) nežádoucí zčernání fot. citlivé vrstvy, pozorovatelné zejm. na neosvětlených místech. Vzniká hl. vadnou citlivou vrstvou (výroba, stárnutí, uskladnění), nežádoucím osvětlením nebo nevhodným vyvoláním; b) z. barevný, nežádoucí zbarvení fot. vrstvy po jejím zpracování. U barevných materiálů je přirozeným jevem a vyžaduje kontrolu hustoty z., která nesmí převýšit přípustné hranice.
