závit
závit 1. tech . prvek strojní součásti, jehož tvar je určen závitovou plochou, která vznikne navinutím profilu (trojúhelník, lichoběžník, obdélník) na válec podél šroubovice, jejíž stoupání udává stoupání z. Z. může být pravý (obvykle) nebo levý. Z. se liší podle tvaru profilu, stoupání a rozměrů; pro tech. praxi je důl. z. metrický a z. Whitworthův (používaný ještě v anglosaských zemích); 2. el .tech . tvarovaný vodič tvořící vinutí, cívku; z. nakrátko, z. obepínající část průřezu magn. obvodu střídavého elektromagnetu a zabraňující ztrátě jeho přitažlivé síly při nulové hodnotě střídavého proudu.
