závislost
závislost, forma souvislosti objektů materiálního světa, resp. jejich odrazů ve vědomí, jestliže existence či změna některých objektů předpokládá existenci či změnu jiných objektů; pojem upřesňující směr souvislosti: ,,A závisí na B " znamená, že A nebo jeho změna předpokládá B nebo jeho změnu, nikoliv však obráceně - B je nutnou podmínkou A . Závislost jevů jako forma souvislosti vyplývá z materiální jednoty světa a pohybu jako způsobu existence hmoty (kauzální z.). - Z log. hlediska je z. trojčlenný vztah, v němž tvrzení ,,x závisí na y " doplňuje formulace vyjadřující, vzhledem k čemu závisí x na y . Uplná formulace vztahu z. proto musí znít ,,x závisí na y vzhledem k z ". Trojčlenným vztahem je i opak z., nezávislost, vyjadřující v globálním měřítku pouze relat. skutečnost. - V ryze psychol. kontextu představuje z. specifickou vazbu mezi dvěma nebo více subjekty (resp. mezi subjektem, objektem a situací), která je charakterizována více či méně trvalým vztahem asymetrie mezi jedincem a ostatními subjekty, resp. objekty a situacemi.
