vikinské výtvarné umění
vikinské výtvarné umění, um. ornamentálního charakteru rozšířené v 8. až 11.st. ve Skandinávii a v sev. Evropě a doznívající ve středověku v dřevěné arch. (portály kostelů ll. - 13.st.), v dřevořezbě a v lid. um. skandinávských zemí; je charakterizováno plochým ornamentem (dřevo, kovy, kost) pletencových a klikatkových motivů (kříže, spirály, triskeles) se stylizovanými zvěrnými motivy (lvi, hadi, ptáci). Realizovalo se zejména v um. řemesle (zlaté šperky, spony, zbraně, rohy), v dřevořezbě a dřevěné arch. (zvířecí hlavy, vyřezávané portály); rozvíjelo se od předchozí vendelské kult. zvěrného a ornamentálního charakteru v několika fázích (Jellinge u Vejle, Oseberg na Oslofjordu, Gokstad u Sandefjordu) směrem k výraznější abstrakci. Pod vlivem karolínského, angl. a byz. um. se v pozdní fázi objevily figurální výjevy (ságy). V. v. u. zanikalo s christianizací skandinávských států.