vědecký komunismus
vědecký komunismus, totalitní politická teorie - jedna ze tří součástí marx.-len. (spolu s marx. filoz. a polit. ekon.), jeho sociálně polit. učení. Zkoumá obecné zákonitosti třídního boje proletariátu, social. revoluce, výstavby social. a kom.; je přímým zdůvodněním hist. úlohy a hist. posláním děl. třídy. V. k. byl vytvořen K. Marxem a B. Engelsem a v nových hist. podmínkách rozvinut V. I. Leninem a jeho pokračovateli. Analyzuje a zdůvodňuje svou teorii a závěry v souladu s marx.-len. filoz., zvláště s hist. materialismem a marx. polit. ekonomií, zejm. s učením o nadhodnotě. Podává teor. vysvětlení hist. nutnosti likvidace kap. a vítězství kom., dějinného poslání děl. třídy, vystupující ve svazku s ostatními pracujícími, třídního boje proletariátu a social. revoluce, jakož i dalších rev. a osvob. hnutí, zákonitostí a cest budování social. a kom., zákl. principů strategie a taktiky marx.-len. stran. Svou povahou je v. k. internacionálním učením, zobecňuje zkušenosti rev. a národně osvob. hnutí, je teor. výrazem obecných zákonitostí i specifických rysů výstavby social. a kom. v jednotlivých zemích. Pád totalitních režimů v býv. socialistických zemích (zejm. v Evropě) na 20. st. prokázal nesmyslnost teorie v. k.
