moral insanity
moral insanity [-rl -senyty, angl.], termín zavedený do psychiatrie 1835 J. C. Prichardem pro ozn. nekontrolovatelné násilnosti a otevřenosti pudů a citů při nesnížené rozumové kontrole; forma psychopatie (někdy psychopatoidní forma encefalopatie), vyskytující se téměř výhradně v kombinaci s jinými psychopatiemi, resp. psychopatickými rysy; morální tupost. Postižení jedinci nejsou schopni prožitku altruismu; jsou zcela ovládáni egoistickým cítěním a svůj způsob prožívání a chování poznamenaný afektivní dráždivostí, agresivitou a často impulsívními sklony k trestnému jednání pociťují jako zcela přirozený. Odchylka m. i. se projevuje zpravidla již v předškolním věku a je těžce napravitelná, až nenapravitelná.
