trest obecně
trest, 1. druh právní sankce; v č. a sl. trestním právu je opatřením stát. donucení, ukládaným jménem státu k tomu povolanými soudy, jímž se působí určitá újma za spáchaný trestný čin (přečin) jeho pachateli; trestem se tak vyslovuje spol. odsouzení činu a jeho pachatele. Účelem t. je chránit spol. před pachateli trestných činů (přečinů), zabránit jim v dalším páchání trestné činnosti, vychovat je k tomu, aby vedli řádný život. Stejnou povahu jako t. podle trestního zákona mají opatření ukládaná příslušnými stát. orgány za přestupky (zejm. pokuty). Od t. je třeba odlišovat ochranná opatření; 2. psychol . viz odměna a trest.
