transplantační imunologie
transplantační imunologie, vědní podobor, součást imunologie zabývající se podstatou imunologických reakcí příjemce proti cizímu transplantátu z genet. odlišného dárce téhož druhu (alotransplantátu). Imunologická povaha transplantační reakce byla prokázána britským biologem P. B. Medawarem a spoluprac. 1943-54. Hl. problémy t. i. jsou transplantační (histokompatibilitní) antigeny, reakce imunokompetentních buněk (malých lymfocytů), účast sérových protilátek, možnosti specifických i nespecifických útlumů transplantační reakce. Při klinické transplantaci orgánů se užívá nespecifická imunosupresívní léčba. Je nutné, aby byla pro nemocného bezpečná, ale současně dostatečně účinná.
