textilnictví
textilnictví [-ty-], prům. obor zpracovávající vlákenné suroviny na příze, tkaniny, pleteniny a speciální výrobky, které též upravuje a zušlechťuje. T. se dělí podle technol. na obory: přádelnictví, tkalcovství, pletařství, oděvnictví a úpravnictví. Zpracovává vlákna přír. (rostl. i živoč.) a chem. Podle zpracovávaného materiálu se dělí na obory: bavlnářství, vlnařství, lnářství, hedvábnictví, jutařství aj. Podle technol. se užívají stroje přádelnické (rozvolňování, čechrání, čištění, mykání, česání, soukání, posukování, přástování, dopřádání a skaní), tkalcovské (stav na látky, koberce, stuhy), pletařské (ploché, okrouhlé, punčochové automaty), zušlechťovací (bělicí, barvicí, tiskací). - Do t. se zahrnují i jiná odvětví výr., jejichž surovinou jsou vlákniny a příze z nich vyrobené, např. výr. krajek, stuh, prýmků, výšivek, plstí a provazů. - Text. prům. patří k nejst. prům. odvětvím v č. zemích. Text. manufaktury zde vznikaly od konce 17. st., tovární výroba se rozvinula v průběhu 19.st. (sev. Čechy, sev. Morava, resp. Slezsko, Českomor. vrchovina); text. dělníci se stali průkopníky č. děl. hnutí. Č. text. prům. byl výrazně postižen svět. hosp. krizí 30. let 20.st. V 1945-50 znárodněn, 90. léta text. průmysl v krizi způsobené především velkým dovozem z Asie (Čína). - Specifickým příspěvkem čs. t. k rozvoji t. svět. je zejm. bezčlunkový, tzv. tryskový způsob tkaní a způsob výr. netkané textilie, tzv. arachne.
