teorie bludných kruhů
teorie bludných kruhů, ekon. teorie, která ekon. zaostalost vyvozuje ze vzájemného působení některých činitelů ovlivňujících ekon. rozvoj. Tyto faktory působí na sebe v kruhu. Pokud se některý z těchto faktorů podstatně nezmění, zůstává beze změny i pohyb, který probíhá neustále v kruhu, takže nemůže dojít ani k ekon. rozvoji v dané zemi a trvá stabilní rovnováha nedostatečného rozvoje. Nejznámější formou této teorie je tzv. začarovaný kruh bídy (kruh chudoby), který zřetězuje do bludného kruhu tyto skutečnosti: v ekon. nevyvinutých zemích je nízký důchod na obyvatele; tento nízký důchod je důsledkem nízké produktivity práce; nízká produktivita práce vyplývá z nedostatku kapitálu; nedostatek kapitálu je vyvolán nízkým sklonem k úsporám; nízký sklon k úsporám vyplývá z nízkého důchodu na obyvatele. Tak je uzavřen bludný kruh, který bývá lapidárně charakterizován větou "země je chudá, protože je chudá". Nejznámější je verze t. b. k. obsažená v práci R. Nurkse (1907-1959) Problems of Capital Formation in Underdeveloped Countries (Problematika tvorby kapitálu v méně vyvinutých zemích).
