symbolická komunikace
symbolická komunikace, sociol. forma dorozumívání mezi lidmi, přenos informací ve spol. prostřednictvím symbolů, tj. názorných produktů myšlení, jež jsou vlastní lidské kultuře. Komunikace může probíhat buď specializovanou formou - prostřednictvím jazyka (mluveného i psaného) či jiných znakových soustav, nebo více či méně formou s. k. v procesech jakékoli činnosti nebo styku lidí. Specifických rysů nabývá s. k. v liter. a umění, ve vědě a v politice. Um. vyjadřovací prostředky mají formu est. obrazů, jejichž smysl a význam daleko překračují zobrazený objekt. Věda (např. chemie nebo mat. logika) zavádí symboly s určitým, pokud možno jednoznačným významem. Sémiotika, zabývající se studiem znakových soustav, řadí symboly užívané ve vědě mezi druh znaků. Symboly, jež spolu s funkcí přenosu informací slouží k dorozumívání mezi lidmi, působí i emocionálně a podněcují k činnosti; jsou to produkty hist.-spol. vývoje. Mohou obsahovat i prvky odrazu, avšak jejich význam je určován v rámci dané spol. a její kultury.
