svorník
svorník 1. součást sloužící k sevření, svírání nebo spojování dvou nebo více částí (předmětů); 2. tech. kovový s. (nýtový, s hlavou, závitový) čep kruhového průřezu pro pevné nebo pohyblivé spojení strojních součástí nebo pro zajištění jejich určité vzájemné vzdálenosti (mezery); 3. arch. masívní kámen ve vrcholu žebrové klenby, portálového či okenního oblouku, do něhož se sbíhají žebra, obvykle se zdobenou lícní plochou (malba, reliéf) nebo s otvorem pro lano zvonu aj.; pozdně got. visutý s. je protažen do prostoru.
