cévní svazky
cévní svazky, fasciculi fibrovasales provazcovité pruhy vodivého pletiva rostlin, často vyztužené pletivem zpevňovacím; spolu s příčnými spojkami tvoří vodivou soustavu (vaskularizaci) cévnatých rostlin, jež slouží k transportu vody s rozpuštěnými minerálními látkami a asimilátů. C. s. se skládají z části dřevní (xylém, hadrom) a z části lýkové (floém, leptom). Zákl. vodivými drahami v dřevní (vazální) části jsou cévy, v lýkové (kribrální) části sítkovice. Podle vzájemné polohy xylému a floému se rozlišují čtyři typy c. s.: kolaterální (bočné), bikolaterální (dvojbočné), koncentrické (soustředné) a radiální (paprsčité). Prvotní c. s. vznikají dělením a rozlišením buněk prokambia. Otevřené c. s., vyskytující se ve stoncích většiny dvouděložných a nahosemenných rostlin, mají mezi dřevní a lýkovou částí dělivé pletivo kambium, které spolu s mezisvazkovým kambiem produkuje druhotné dřevo a druhotné lýko, čímž dochází k druhotnému tloustnutí stonku. V uzavřených c. s., které se vyskytují u nižších cévnatých a jednoděložných rostlin, kambium chybí a tyto rostliny druhotně netloustnou.
