rozsvětlení
rozsvětlení, v existenciální filoz. idealistické pojímání procesu rozvíjení dějinné pravdy. Proces pravdy je chápán polomyticky (např. u M. Heideggera) jako ,,světlivý" proces bytí. To, že jde o ,,světlivý" proces, metaforicky vyjadřuje noření se ,,světla", pravdy bytí do přítomnosti jsoucna, věcí. Na tomto procesu dění pravdy se podílí lidské bytí (pobyt): svým vlastním rozsvětlením pomáhá přivádět jsoucna k jejich pravdě; pobyt je tedy napojen na dění pravdy (bytí), ,,světlením" pobytu je svět odkrýván. Clověk-pobyt existuje tak, že je zde-bytí ,,světlivého" procesu bytí. Svou řečí, svým myšlením člověk otvírá, rozkrývá, rozsvětluje jsoucno v jeho pravdě a zároveň činí lidské bytí tím, čím je.
