svěcení
svěcení, liturgický úkon, jehož účelem je: a) rituální přenesení magických vlastností na věci, osoby a místa, jež se tímto aktem začleňují do systému náb. kultu; mimo rámec daného kultu s. neplatí (ruší se); b) vyčlenění věcí (kostela, oltáře) z profánního užívání; c) ustavení osoby k zvl. službě bohu, většinou s třístupňovou ordinací (jáhen, kněz, biskup), udělovanou jako svátost od apoštolských dob biskupem vkládáním rukou.
