struktura fyzikálního systému
struktura fyzikálního systému a) složení fyz. systému jako celku z částí (menších strukturních jed.). Znalost s. f. s. je důl. pro pochopení vlastností a chování systému na zákl. znalosti vlastností jeho součástí. Např. složení látek z atomů, složení atomu z elektronů a jádra, složení galaxie z hvězd. Chování fyz. systému je podmíněno chováním jeho složek, nelze jej však na ně redukovat. Studium s. f. s. umožňuje pronikat k podstatě hmoty; b) prostorová skladba součástí fyz. systému, např. pravidelné uspořádání atomů v krystalu, prostorová struktura molek. Různá struktura téže látky znamená odlišné fyz. vlastnosti, např. uhlík jako diamant nebo jako grafit. S. f. s. je určena charakterem interakcí v systému a závisí na teplotě a tlaku. Mění se skokem při fázových přechodech; c) charakter rozprostraněnosti fyz. systému v prostoru z hlediska určité fyz. disciplíny (spojitá nebo diskrétní struktura). Např. kapalina jako kontinuum v hydrodynamice nebo termodynamice a kapalina jako systém částic ve statist. fyz. nebo kvantové mechanice.
