stoletá válka
stoletá válka, období bojů mezi angl. a fr. králi 1337-1453. Příčinou s. v. byl spor o nadvládu nad bohatými Flandry (nejvýzn. středisko evr. výr. látek, kam směřoval export angl. vlny; formálně bylo pod svrchovaností fr. koruny); další oblastí vzájemného střetávání byla rovněž obch. význ. jz. Francie (dědičné državy angl. Plantagenetů). S. v. probíhala v období krize feud. společnosti a rozvoje měst; docházelo k četným sociálním konfliktům, které přerůstaly v silná protifeud. hnutí (ve Flandrech 1336-45 a 1381 až 1382 povstání Arteveldeovců v Gentu, ve Francii 1358 jacquerie a povstání E. Marcela, 1412-13 Cabochovo povstání v Paříži; v Anglii 1381 povstání Wata Tylera). Soupeření mezi angl. a fr. králi zasahovalo do dalších zemí (Bretagne, Kastilie). Záminkou k válce bylo rozhodnutí angl. krále Eduarda III. neuznat nástup rodu Valois ve Francii a vystoupit s vl. nároky na fr. trůn. Na zač. války se prokázala voj. převaha Angličanů; fr. loďstvo poraženo 1340 u Sluisu (Ecluse) a fr. feud. vojsko (podpořené č. Lucemburky) 1346 u Kresčaku. V další fázi bojů 1356 u Poitiers poražen a zajat fr. král Jan II. Dobrý. Ve Francii došlo k rozvratu, o fr. korunu začal usilovat i navarrský král Karel II. le Mauvais. Po stabilizaci státní moci dauphinem a gen. stavy uzavřen 8. 5. 1360 mír v Brétigny; Plantageneti uznali vládu rodu Valois a získali jako fr. léna Guyenne, Gaskoňsko, Poitou, Saintonge, Périgord, Limousin, Calais. Boje obnoveny 1369 v důsledku sporu o svrchovanost nad Guyenne; 1370 až 1377 connétable B. du Guesclin vytlačil Angličany téměř z celé Francie (kromě Bordeaux, Calais). Oslabení fr. monarchie za Karla VI. a boje mezi přívrženci vévodů orleánského a burgundského umožnily novou expanzi Angličanů v sev. Francii; 1415 zvítězili u Azincourtu, pak 1420 uzavřeli v Troyes spojenectví s Burgundskem. Oporou moci dyn. Valois po ztrátě sev. Francie byly hosp. prosperující oblasti Anjou, Lyonsko a Dauphiné (raně kap. prvky). Konečný zvrat ve válce přinesla její přeměna na nár. a lid. boj Francouzů po vystoupení Jany z Arku; 1436 byla osvobozena Paříž. Na arraském mírovém kongresu 1435 se podařilo fr. králi za cenu značných ústupků získat spojenectví Burgundska; v 50. letech 14. st. ztratili Angličané všechna fr. území s výjimkou Normanských ostrovů a m. Calais. S. v. přinesla velké utrpení zejm. pro venkovský lid. Boje s Angličany přispěly ke zformování silné král. moci, která prostřednictvím stálé armády a celostátně vybírané daně (taille) získala převahu nad velkými feudály.
