stavovský odboj v Čechách 1547
stavovský odboj v Čechách 1547, odboj měšťansko-šlechtické opozice proti daňovým břemenům a centralizační politice Ferdinanda I. Habsburského. Předpoklady k odboji se vytvářely od zač. 30. let 16.st. zejm. v Čechách, kde se rozpory vyhrotily nejvýrazněji. Otevřené vystoupení bylo urychleno výbuchem protihabsburského náb. motivovaného odboje v římskoněm. říši (1546 válka císaře se šmalkaldskou jednotou). Do čela se postavila na zač. 1547 Praha, k níž se připojila i jiná král. města a posléze i šlechta. Program odboje formuloval sněm 18. 3. 1547 v Praze v proticentralizačním a protiabsolutistickém duchu se záměrem omezit moc Ferdinanda l. Po porážce něm. protestantských stavů ve šmalkadské válce (duben 1547) došlo v české měšťansko-šlechtické opozici k rozkolu a posléze i ke zhroucení odboje. Jeho porážka vedla především k hosp. postihu měst (např. konfiskace, upevnění král. moci nad městy), k rozdělení opozičních sil a k rozšíření polit. a hosp. předpokladů neomezené moci panovníka.
